Loading

17.3 Vnitrobuněčný transport

17.3.1 Proudění (cirkulace) cytoplazmy – cyklóza
Cirkulace cytoplazmy, jev zprostředkovaný funkcí mikrofilament a závislý na dodání energie, je již dlouho známý u řady živočišných i rostlinných buněk. Je blokována mikrofilamentárními jedy. Molekulární mechanismus je pravděpodobně stejný jako u améboidního pohybu.
Nejznámějším typem cirkulace cytoplazmy je cyklóza u rostlinných buněk. Jednosměrný pohyb vrstvy cytoplazmy mezi membránou a vakuolou je pozorovatelný podle pohybu přítomných chloroplastů. Jednosměrnost pohybu je dána polaritou mikrofilament – buněčné organely putují podél svazků mikrofilament vždy v opačném směru než je jejich polarita.

17.3.2 Transport membránových struktur a organel
Při migraci pigmentových zrn v melanocytech se uplatňují mikrotubuly, které většinou vyzařují radiálně k periferii buňky a mají všechny stejnou polaritu, tj. +konec směřuje k periferii buňky. Rychlost pohybu pigmentových zrn k periferii je asi 5 mikrom/sec, ale agregace směrem k jádru je rychlejší, asi 20 mikrom/sec. Transport oběma směry lze rušit mikrotubulárními toxiny, nikoliv cytochalaziny. Centrifugální pohyb zrn indukuje kofein, centripetální pohyb epinefrin. Přesný molekulární mechanismus těchto pohybů není zcela objasněn. Roli zde hraje kinesin určující jednosměrný pohyb mikrotubulů od -konce k +konci. Pro opačný pohyb snad existuje jiný translokátor podobný dyneinu.

K nitrobuněčným pohybům patří také pohyb chromozomů při mitóze a meióze (karyogeneze), který je zprostředkován mikrotubuly dělícího vřeténka. Jestliže dojde k poruše dělícího vřeténka, např. působením kolchicinu, zastaví se dělení, chromozomy se nerozejdou do dceřiných buněk. Pokud se chromozomy nemohou vůbec rozejít, může vzniknout tetraploidní buňka, jedná-li se o jednotlivé chromozomy, jejichž centromery se v anafázi nerozejdou, vzniká aneuploidní buňka. Totéž může nastat, jestliže se některé chromozomy zpozdí během anafáze (tzv. anafázické zbrždění), a nejsou začleněny do vznikajícího dceřiného jádra.
Na dělení cytoplazmy (cytokinezi) při buněčném dělení se u živočichů podílejí mikrofilamenta – tzv. kontraktilní prstenec. Jestliže již došlo k rozdělení jádra – karyokinezi, ale v důsledku poruchy funkce mikrofilament nenastala cytokineze, může vzniknout vícejaderná buňka.

Žádné komentáře:

Okomentovat