Buňky rostlinné i živočišné mohou být udržovány či pěstovány in vitro ve tkáňových a orgánových kulturách nebo v pravých buněčných kulturách. První úspěšná explantace byla provedena Rouxem již v roce 1885, kdy se mu podařilo po dobu několika dní udržet ve fyziologickém roztoku kuřecí embryonální míchu. Avšak první uznávanou kultivací buněk v dnešním slova smyslu byl až pokus Harrisona z roku 1907. Po několik týdnů udržoval malé fragmenty nervové tkáně medulární roury žabího pulce na koagulované žabí lymfě. Od této doby se začala kultivace buněk soustavně rozvíjet. Postupně se zdokonalovaly kultivační techniky – zpočátku se kultivace prováděly na koagulované plazmě, na embryonálních extraktech, ve 30. letech se začaly objevovat pokusy s tekutými definovanými kultivačními médii.
Velkým impulsem, který podnítil enormní zájem o tkáňové kultury, byl objev, že k množení viru poliomyelitidy není nutná jen nervová tkáň. Dá se úspěšně kultivovat i na různých embryonálních lidských tkáních, což také pomohlo k rychlejší přípravě účinné očkovací látky proti dětské obrně. V naší republice nastal prudký rozvoj tkáňových kultur až ve 40. a 50. letech (tj. po 2. světové válce).
Žádné komentáře:
Okomentovat