Loading

80. Příbuzenské sňatky a jejich důsledky pro jedince a populaci

Inbreeding (vnitřní křížení) = křížení příbuzných jedinců. Určitá úroveň inbreedingu je nevyhnutelná v malých populacích.
V lidských populacích jsou jeho analogií příbuzenské sňatky.

Příbuzenské sňatky (resp. inbreeding) mají podobný efekt jako autogamie (= samooplození):
• Zvyšuje se podíl homozygotů v následující generaci,
• mění se genotypové frekvence, avšak alelové frekvence zůstávají neměnné.
Tyto jevy teď demonstrujme na příkladu samooplození – vizte obr. (Předpokládejme, že v populaci je 400 jedinců, všichni jsou heterozygoti. Každý jedinec pak zplodí autogamií potomka...)





Koeficient inbreedingu F
= pravděpodobnost, že obě alely jednoho genu (v organismu vzniklém příbuzeneckým křížením) jsou odvozeny z jedné alely společného předka rodičů.


Při příbuzenském sňatku je větší pravděpodobnost, že se setkali dva heterozygoti pro autosomálně recesivní chorobu. (Patologickou alelu mohli oba zdědit po společném předkovi.) -U potomka velké riziko postižení AR chorobou.
Dále větší riziko výskytu gonosomálně recesivních dědičných chorob u žen.


Příklad: Určujeme riziko postižení dítěte AR chorobou (q = 0,01). (Při výpočtu se dopouštíme několika zjednodušení.)

- 6x větší riziko. Pokud q = 0,001, již 60x větší riziko... - Příbuzenské sňatky zvyšují četnost homozygotů rychleji, je-li patologická alela vzácnější.


Další pojmy:
Incest = pohlavní styk mezi rodičem a jeho dítětem a mezi bratrem a sestrou. Sňatek zakázán zákonem. (Sňatek bratrance a sestřenice povolen.)
Konsanguinita = pokrevní příbuznost.

Žádné komentáře:

Okomentovat