• enzym, který obsahují retroviry, což jsou viry obsahující RNA se schopností přepisovat svoji genetickou infromaci do DNA (např. HIV)
• katalyzuje syntézu DNA na základě virové RNA, která má pak schopnost začleňovat se do genomu buňky (této molekule DNA se říká provirus) a může se dlouhou dobu neprojevovat, až jednou nemoc vypukne ve velkém (virogenní cyklus)
• konkrétně umožňuje syntézu nejdřív jednoho vlákna DNA podle virové DNA a pak dosyntetizování komplementárního vlákna
• odporuje základnímu dogmatu molekulární biologie, ale existuje
využití: při tvorbě copy DNA = molekula DNA vyrobená uměle na základě mRNA, používá se protože neobsahuje introny, JE TO PŘEPIS mRNA
k tomuto procesu se používá právě reverzní transkriptáza izolovaná z některého viru
RNA musí být alespoň kousek dvojitá, aby mohla reverzní transkripce začít, to se řeší v praxi tak, že se syntetizuje umělý deoxythimidinový oligonukleotid, který je komplementární k poly-A-úseku mRNA na 3´ konci
vic jsem toho nenasel ani v necasovi ani albertsovi ani prednaskach, takze
http://wiki.medik.cz/wiki/Reverzn%C3%AD_transkripce aspon zajimavy odkaz
Retrotranspozony
Retrotranspozony jsou v lidském genomu mnohem důležitějšími transpozibilními elementy.
Zaprvé jsou daleko hojnější, přímo tvoří nejméně 45% lidského genomu (odhady se různí, ale
mnoho výzkumníků věří, že by to mělo být více, neboť starobylé retrotranspozony které byly
inaktivovány, divergovaly díky mutacím tak, že jsou již nerozeznatelné). Zadruhé jsou
retrotranspozony v lidském genomu stále aktivní.
Pro "skákání" vyžadují buněčné RNA polymerázy (II nebo III), kterými jsou přepsány do
RNA, zatímco původní kopie zůstává na svém místě. RNA kopie podléhá reverzní transkripci
do DNA, která je vložena do genomu na nové místo. Tyto elementy tedy expandují (co do
množství) mechanismem duplikace (kopírovat-vložit, copy and paste). Jak je dále popsánu
pro L1 retrotranspozon, proces retrotranspozice je náchylný k různorodým chybám, a tak jsou
nově vzniklé kopie většinou inaktivovány delecemi nebo bodovými mutacemi. Protože je
většina kopií inaktivní, další expanze dané rodiny retrotranspozonů je řízena několika
aktivními úplnými elementy. Avšak i když by později během fylogeneze došlo ke ztrátě všech
aktivních elementů, genom může být doslova přeplněn fosilními členy dané rodiny sekvencí.
Retrotranspozony mohou být dále klasifikovány jako autonomní nebo neautonomní.
Autonomní retrotranspozony kódují proteiny nezbytné k jejich transpozici, ačkoli pro úspěšné
"skákání" jsou také závislé na hostitelových RNA polymerázách a enzymech opravujících
DNA. Neautonomní retrotranspozony nekódují proteiny a musí tak zneužít enzymy jiného
transpozonu aby byly schopné transpozice.
Ještě určitě u zkoušky je dobrý vědět,že eukaryotní buňky také pracují s reverzní transkripcí a je nezbytná pro jejich embryonální stádia. Telomeráza totiž pracuje jako reverzní transkriptáza, kde kýžený motiv pro telomeru (TTAGGG)je uložen v komplexu z proteinu a RNA (AAUCCC) a je tedy přepsán při prodlužování telomer z RNA do DNA. To jen tak pro doplnění =)
OdpovědětVymazat